Některým účastníkům a absolventům hudebního vzdělávání na Semináři waldorfské pedagogiky v Praze natolik učarovala, že se rozhodli zvýšit porci setkávání s hudbou. Asi po ročním oťukávání vytvořili neformální společenství a pojmenovali jej VIWA. To je zkratka pro Vokálně – instrumentální waldorfský ansámbl.

Schází se několikrát do roka, někdy jen dospělí, jindy celé rodiny s dětmi. A protože jeho členové jsou z různých koutů naší země, volí si vždy jiné místo s ohledem na délku dojíždění.

Náplní společných víkendových nebo prázdninových setkání je vždy aktivní provozování ansámblové muziky. Každý hraje na nějaký nástroj a zpívá. Když jsou na místě děti, věnuje se část programu i muzicírování s nimi.

Repertoár je rozličný – od Bacha po Vlacha – ale v základu vždy vytváří předpoklad, aby si lidé, pokud se sejdou, mohli společně a s radostí zahrát a zazpívat. K tromu zpravidla využívají bohatý fond materiálů vzniklých přímo v Collegium

Úroveň takových společných produkcí je samozřejmě různá, podle toho jací muzikanti se zrovna dají dohromady. Cílem není perfektnost, ale prožitek a potěšení. A nakonec jen skrze chyby se člověk může skutečně něco naučit.

Postupně se tato vzácná hudební společnost vypracovává k tomu, aby mohla vytvořit důstojné hudební pozadí pro nejrůznější svátky a slavnosti během ročních dob. Mezi již zažité patří třeba Otvírání studánek nebo třeba Vánoční slavnost.

Přidat k muzice se však mohou i nečlenové VIWA – společenství je otevřené a jedinými omezeními jsou schopnost snášet ne vždy stoprocentně ladící hudební výkony a kapacita místa setkání.