Lovecké chaty v oblasti Kralického Sněžníku

Zcela zvláštní kapitolou snažení členů Collegia je historie objevování, postupného obývání a později pečování o lovecké chaty. Těch je v kopcích roztroušeno poměrně velké množství a pamatují často dobu starší než sto let. Sloužily jako útočiště pro lovce a lesní personál v časech, kdy nebylo možné – jako je tomu běžně dnes zásluhou aut a pohodlných silnic vedených i do nejodlehlejších partií – dostat se snadno a v krátkém čase do atraktivních poloh, kde se s oblibou zdržuje zvěř.

Přestože všechny chaty v masivu Kralického Sněžníku patřily patně do správy jednoho držitele a vystavěny byly podle všeho v nevelkém časovém rozmezí na přelomu 19. a 20. století, nenajdeme na celém území dvě stejné stavby. Typově se zpravidla se jednalo o jednoduchou roubenou stavbu s malou předsíňkou a jednou prostě vybílenou místností. Ta byla vybavena dvěmi či třemi postelemi, stolem, lavicemi, kachlovými kamny či sporákem a trochou nádobí. Takový objekt poskytoval nejnutnější zázemí pro krátkodobý pobyt i při méně příznivém počasí. Přesto je každá z chat originálem rozměrově i dispozičně. Výjimečně byly stavby vybaveny ještě jednou světničkou v podkroví, ale toto prostorové rozšíření bylo často vybudováno dodatečně až ve druhé polovině 20. století a za použití tehdy „moderních“ materiálů – nejčastěji dřevotřísky.

Dnes jsou chaty využívány k původnímu účelu již spíše okrajově, protože střelci začasté volí pohodlnější způsob ubytování v údolí. Na čekanou, omezující se zpravidla na časnou ranní nebo podvečerní dobu, se snadno dopraví terénními auty. A tak – má-li někdo trochu štěstí a „zásluh“, může zázemí chat sloužit i rekreačním a poznávacím pobytům, tak jak se to přihodilo právě členům a přátelům Collegia.