O podzimních prázdninách jsme se úplně poprvé sešli v Ostravské waldorfské škole. Pro někoho to znamenalo celých 6 hodin cesty, ale touha po společném hraní a nových turistických zážitcích převážila. Ono ostatně ani Brňáci to taky neměli zas tak blízko. Přesto se nás sešlo při největším osazení krásných 15 a i s různými oslabeními, dětskými nemocemi, zlomenýma rukama apod. jsme si zahráli a zazpívali.
Ve škole jsme měli nadstandardní zázemí, mládežníci o volných chvílích hráli pinčes nebo hopsali v tělocvičně, využívali jsme mnohých tříd pro dělené zkoušky a pro společné hraní jsme měli k dispozici světlý eurytmický sál, kde nám bylo příjemně teplo. Dokonce se okolnosti seběhly tak, že jsme mohli využít dva pracovní dny školní jídelnu, a užili si luxus skvělého oběda bez čekání a bez mytí nádobí:-)
Naší hlavní náplní bylo zkoušení nových kousků pro nadcházející vánoční slavnost. Z mnoha variací Ave Maria jich pan Poláček pár nových vybral a rozhodně měl šťastnou ruku, kousky to byly krásné, líbivé až dojemné a v nějaké podobě se na slavnosti jistě objeví.
Krom toho jsme oprášili půvabné Fischerovy suity a během večerních sedánků došlo i na naše oblíbené improvizace s Tvorbou harmonie nad basovým ostinátem.
Samozřejmě jsme celou dobu jen neseděli u piána, ale využili jsme příloežitosti pořádně si prohlédnout Ostravu. Poruba nás při procházce učarovala svou velkolepostí. V Dolních Vítkovicích jsme během deštivého počasí navštívili Malý svět techniky, při procházce centrem Ostravy jsme vyjeli na vysokou radniční věž a obdivovali celé okolí z výšky, našli jsme vynikající cukrárnu a někteří z nás se podívali do dolu Michal během neuvěřitelné tříhodinové prohlídky. Na příště nám ještě zbývá pár turisticky atraktivních míst, která bychom rádi navštívili, takže doufáme, že se sem ještě při nějaké příležitosti dostaneme.
